Nedostatek odborníků v kyberbezpečnosti? Pomoct může umělá inteligence

Ve světě, kde se kybernetické hrozby vyvíjejí každou hodinu, čelí pracovní síla v oblasti kybernetické bezpečnosti globálně velkému náporu. Uvádí se, že je v této oblasti aktuálně k dispozici 7,1 milionu profesionálů. Podle zprávy BCG z roku 2024 zůstává v tomto oboru celosvětově neobsazeno ohromujících 2,8 milionu pozic. Asijko-pacifický region, vedený Indií a Čínou, se sice může pochlubit nejpočetnější pracovní silou – Amerika a Evropa jej následují – přesto čísla z náboru mluví jasně.

Finanční problémy celou situaci dále zhoršují. Zmrazení náborů a rozpočtové škrty vedou jen k většímu pracovnímu zatížení, riziku vyhoření a snížené spokojenosti zaměstnanců s jejich prací, což dále zvyšuje tlak na přetížené týmy. Obzvláště zranitelné jsou menší firmy, které v nabídkách pro talentované zaměstnance často přeplatí větší konkurenční společnosti. Nedostatek kvalifikovaných odborníků nicméně stále častěji vystavuje pokročilým hrozbám všechny organizace bez ohledu na jejich velikost.

AI a kyberbezpečnost mění pravidla hry

Pro překonání těchto nedostatků se firmy obrací k umělé inteligenci, zejména v oblasti detekce. AI je schopná automatizovat opakující se úkoly, zlepšit detekci malwaru a poskytnout v praxi využitelné znalosti. Kyberbezpečnostním týmům umožňuje dosáhnout více cílů s menším počtem zdrojů. Kromě toho, že vyplní mezery v kapacitách, mění AI také zásadně způsob, jakým organizace k bezpečnosti přistupují.

AI aplikace a kyberbezpečnost

AI minimalizuje manuální práci automatizací analýzy logů, hlášení incidentů a skenováním zranitelností. Profesionálové jsou pak od těchto úkolů osvobozeni a mohou se soustředit na strategické iniciativy, jako je vývoj politik a proaktivní vyhledání kybernetických hrozeb. Například modely zpracování přirozeného jazyka (NLP) zjednodušují hlášení o hrozbách a automatizují protokoly reakce na incidenty.

V souvislosti s tím nástroje řízené AI při detekci hrozeb a reakci na incidenty analyzují obrovské datové sady v reálném čase. Jejich úkolem je odhalit anomálie, předpovědět vektory útoků a klasifikovat hrozby podle závažnosti. Behaviorální analýza pomáhá stanovit základní linie, podle kterých bude posuzováno normální chování uživatelů. Tím označí odchylky, za kterými mohou být vnitřní hrozby nebo kompromitované účty. AI nástroje navíc prioritizují incidenty tak, že klasifikují hrozby podle závažnosti. Tím zajišťují rychlé řešení kritických problémů.

Nástroje generované umělou inteligencí umožňují kyberbezpečnostním týmům rychleji identifikovat škodlivou aktivitu, pomáhají při analýze malwaru a získávají v praxi využitelné znalosti z komplexních dat. Pokročilé technologie detekce a reakce pro koncová zařízení (EDR), které jsou poháněné AI, nabízejí viditelnost aktivit na koncových zařízeních v reálném čase. To umožňuje rychlou reakci na hrozby typu zero-day a útoky ransomwarem.

Nový Zákon o kybernetické bezpečnosti v Česku

Pravděpodobně již za několik měsíců přinese nový Zákon o kybernetické bezpečnosti několik povinností pro firmy, které poskytují důležité služby a měly by být schopné lépe chránit svá data a infrastrukturu před kybernetickými útoky. To samozřejmě zvýší také nároky na kvalitní kyberbezpečnostní odborníky.

V českém prostředí pozorujeme například útoky ransomwarem, škodlivým kódem, který zašifruje data oběti a za jejich zpřístupnění požaduje výkupné. Setkat se ale můžeme i s útoky APT skupin, což jsou kyberkriminální uskupení útočící s využitím pokročilejších technologií. Jejich cílem je provádět kybernetickou špionáž, a to zpravidla za podpory některého státu (například Ruska nebo Číny). Výjimkou nejsou ani DDoS útoky, jejichž cílem je vyřadit z chodu webové stránky se službami nějaké instituce.

Účinná obrana před pokročilými typy hrozeb tkví v celkovém posílení kybernetické odolnosti daných institucí a organizací. Jedná se o komplexní přístup s cílem jednat hlavně preventivně, a to jak po stránce obraných technologií, tak vzděláváním zaměstnanců, procesem zálohování a testováním záloh či přípravou krizových scénářů. Nový zákon o kybernetické bezpečnosti se zapracovanou evropskou směrnicí NIS2 svým způsobem nutí firmy a instituce, aby braly bezpečnost v daném rozsahu vážně.

Kód generovaný umělou inteligencí

Jedním z přínosů AI, který má potenciál největší změny, je generování kódu. Více než 25 % nového kódu produktů Google má například pocházet z AI systémů. Programátoři tyto výstupy pak upravují a na celý proces dohlížejí. Zrychlením vývojových cyklů a zlepšením kvality kódu překonává AI nevýhodu v podobě absence talentovaných vývojářů a zvyšuje bezpečnost systémů.

AI zvyšuje produktivitu, protože automatizuje opakující se úkoly a zaručuje rychlejší vývojové cykly díky zrychlenému prototypování a implementaci. Zlepšuje kvalitu kódu tím, že navrhuje optimalizovaná řešení a prosazuje osvědčené postupy, jako je security by design, a zároveň pomáhá vývojářům učit se nové jazyky a rámce. Detekcí zranitelností a začleněním bezpečnostních funkcí následně AI přispívá k bezpečnějšímu vývoji softwaru. Navíc překonává nedostatek dovedností, čímž je složité kódování přístupnější méně zkušeným vývojářům. Podporuje také inovace prostřednictvím nekonvenčních přístupů k vyřešení problémů.

Navzdory svým výhodám má kód generovaný AI významná omezení. Vývoj softwaru je inherentně složitý, vyžaduje jemné porozumění logice, kontextuální povědomí a kreativní řešení problémů. I přesto, že AI sice dosáhla významného pokroku, její schopnosti v těchto kritických oblastech se stále vyvíjejí.

Jak AI mění kyberbezpečnost i práci

AI přetváří průmysl daleko za aktuální problémy s nedostatkem pracovní síly. Zatímco nabízí bezkonkurenční efektivitu, její potenciál ještě víc roste, když funguje ruku v ruce s lidskou intuicí a dohledem. Pečlivé rozhodování, strategické předvídání a etické úvahy jsou stále schopnostmi, které jsou jedinečné pro kvalifikovaný lidský personál. Nejrobustnější kyberbezpečnostní strategie bezproblémově kombinují rychlost a přesnost AI s kreativitou a kritickým myšlením odborníků a odbornic.

Pokud se organizace rozhodnou integrovat do svých postupů a procesů AI, umožní jim to zefektivnit základní role, snížit vstupní bariéry a redefinovat pracovní povinnosti. Pracovní pozice točící se kolem AI, jako jsou analytici bezpečnosti AI a inženýři strojového učení, se stávají pilířem moderní kybernetické bezpečnosti. Aby organizace v takovém prostředí prosperovaly, musí upřednostňovat rozvoj pracovní síly prostřednictvím školení, mentorování a spolupráce mezi odděleními. Kultura celoživotního vzdělávání, přizpůsobivosti a etického využívání AI bude klíčem k tomu, aby měly firmy před vývojem kybernetických rizik náskok.

Překonáním nedostatků v dovednostech, zlepšením schopností detekce a podporou inovací pomáhá umělá inteligence organizacím k tomu, aby s jistotou zvládaly dnešní složité výzvy v obranně před kybernetickými hrozbami. Zatímco ale nabízí především bezkonkurenční efektivitu, nemůže nahradit rozhodování a strategické myšlení kvalifikovaných profesionálů a profesionálek. Lidský dohled zůstává nezbytný k zajištění efektivního a etického fungování systémů řízených AI. Ty nejefektivnější strategie budou kombinovat právě rychlost a efektivitu AI s lidskou intuicí a dohledem.