Web scraping může být přínosný pro podnikání, ale nese s sebou riziko.
Informace znamenají moc a s tou přichází i velká odpovědnost. V dnešním konkurenčním prostředí mohou aktuální data firmám pomoci nabídnout zákazníkům lepší služby, přesněji reagovat na jejich potřeby nebo oslovit nové publikum.
Mnoho společností získává data z internetu pomocí scrapingu, aby si udržely přehled, případně náskok před ostatními. Takto nashromážděné informace jim mohou poskytnout cenný vhled do toho, kdo jsou jejich zákazníci, jak se chovají online a jakou digitální stopu za sebou zanechávají.
Co je web scraping?
Scraping je technika open-source intelligence (OSINT), která automatizuje získávání a analýzu velkého množství informací z internetu. Firmám umožňuje shromažďovat data z webových stránek nebo sociálních sítí pomocí specializovaných programů, doplňků do prohlížeče nebo softwarových knihoven, které umí automaticky procházet webové stránky, číst jejich obsah a ukládat vybrané informace k dalšímu zpracování. Takto získaná data z webu pak mohou firmy využívat k průzkumu trhu, identifikaci trendů nebo analýze pozice své značky a konkurence.
Dnes je provoz na internetu z velké části automatizován a podle platformy Cloudflare Radar provoz botů překonal návštěvnost tvořenou lidmi: k srpnu 2026 pocházelo přibližně 61 % webového provozu od botů, zatímco lidé tvořili 39 %. Z celkového provozu botů je přitom až 40 % škodlivých, uvádí zpráva Thales Bad Bot Report 2026.
V tak obrovském množství dat a obsahu se však pohybují i kyberzločinci. Stejné techniky využívají k vyhledávání cenného obsahu a citlivých údajů, které pak mohou zneužít k prolomení firemního zabezpečení a narušení databáze firem. Proto je důležité přijmout opatření, která sníží riziko zneužití dat pro vaši firmu i pro vás samotné, zejména v kontextu web scrapingu.
Legálnost a etika scrapingu webových stránek
Samotné používání scrapingových nástrojů, rozšíření, API, nebo knihoven na získávání dat teoreticky nelegální není. Záleží však na účelu a způsobu využití získaných informací. Pokud například firma zveřejní ceny svých produktů na online tržišti, je legální tato data získat pomocí nástrojů a rozšíření prohlížeče. Pokud se ale scraping používá ke shromažďování osobních údajů nebo dat chráněných duševním vlastnictvím, může jít o škodlivou praktiku a porušení zákonů na ochranu soukromí.
I kdyby bylo získání takových dat legální, zákony o ochraně osobních údajů (státy EU se řídí především GDPR) zakazují tyto citlivé osobní informace bez souhlasu nebo oprávněného zájmu zveřejnit, ať už úmyslně, nebo omylem. Skutečnost, že jsou data nebo informace veřejně dostupné, ještě neznamená, že je jejich scraping vždy legální nebo etický.
Nejčastější využití scraperů:
- Sledování cen;
- Obsah na sociálních sítích;
- Zpravodajství a novinky v daném oboru.
Jak může škodlivý scraping ovlivnit podnikání
Škodlivý scraping může mít dopad na organizaci, jejíž data byla zveřejněna, a to jak z hlediska právních důsledků, tak souvisejících bezpečnostních rizik.
Hlavní způsoby, jak může škodlivý scraping firmu ovlivnit, jsou:
Zásah do soukromí: Kyberzločinec může shromažďovat osobní údaje bez souhlasu jejich vlastníka, a to i v případě, že jsou veřejně dostupné kvůli pochybení na straně toho, kdo je zveřejnil.
Podvody a scamy: Získané informace lze využít k vytváření falešných profilů, ke zvýšení úspěšnosti finančních podvodů díky jejich větší personalizaci (spear phishing) i k dalším útokům založeným na sociálním inženýrství.
Dopad na výkon scrapovaných webů: Po vstupu na portály nebo sociální sítě mohou automatizované scrapingové nástroje zvýšit webový provoz a negativně tak ovlivnit výkon webů, zpomalit stránky nebo způsobit jejich dočasnou nedostupnost.
Poškození reputace: Získané informace mohou být zneužity ke škodlivým účelům, například k poškození dobrého jména firmy. To může vést k úbytku zákazníků, kteří ztratí důvěru ve schopnost firmy ochránit jejich osobní údaje.
Nezmeškejte nic důležitého
Získejte přehled o trendech a novinkách ze světa kyberbezpečnosti.
ODEBÍRAT NOVINKYCo mohou firmy udělat, aby omezily sběr dat ze svých webů?
Je důležité zavést techniky a osvědčené postupy, které pomohou minimalizovat dopad této škodlivé praktiky a související rizika. Mezi hlavní opatření patří:
Blokování IP adres: Většina cloudových poskytovatelů umožňuje zákazníkům monitorovat IP adresy, které navštěvují jejich weby, aby bylo možné zjistit, zda v určitém období nevzniká neobvyklé množství provozu z konkrétní IP adresy (například provoz generovaný scrapery nebo boty), a případně ji zcela zablokovat. Toto opatření však lze obejít, pokud boti nebo scrapery dokážou měnit svou IP adresu pomocí proxy serverů nebo VPN. Vyžadovalo by to ale větší úsilí při jejich programování, což kyberzločinci často nedělají.
Správná konfigurace souboru „robots.txt“: Většina stránek na internetu obsahuje soubor „robots.txt“, který vyhledávačům, jako jsou Google nebo Bing, říká, k jakým prostředkům webu mohou přistupovat. Může například řídit přístup k obrázkům nebo blokovat přístup ke zdrojům či adresářům, které mají zůstat soukromé, a poskytovat tak lepší kontrolu. V tomto souboru lze také omezit přístup scraperů.
Filtrování požadavků podle user agenta: User agent je identifikační údaj, který prohlížeč, aplikace nebo bot posílá webovému serveru při načítání stránky, a může být klíčový pro detekci web scrapingu. Server z něj obvykle pozná, jaký software a zařízení požadavek posílá – například název a verzi prohlížeče, operační systém nebo typ zařízení. Většina cloudových poskytovatelů umožňuje podle user agenta filtrovat přístup k webovému obsahu. U scraperů tak lze přístup omezit, pokud jsou identifikovány podle určité IP adresy, verze prohlížeče nebo operačního systému.
Použití CAPTCHA: CAPTCHA je zkratka pro „completely automated public Turing test to tell computers and humans apart“, tedy plně automatizovaný veřejný Turingův test k rozlišení počítačů a lidí. Tento bezpečnostní test ověřuje, zda je uživatel skutečný člověk, nikoli bot nebo automatizovaný program, a scraperům tak brání rychle a snadno získávat velké objemy informací.
Použití honeypotů: V IT je běžnou praxí vytvářet falešné služby, například webový server nebo databázi, které vypadají zranitelně vůči útoku. Když se kyberzločinci chytí do pasti a zaútočí, honeypoty shromažďují a analyzují data o útoku. Tím pomáhají lépe připravit skutečné systémy na potenciální hrozby, například na scrapery.
Digitální hygiena a povědomí o web scrapingu: Stejně jako v reálném světě existují dobré návyky a postupy i v digitálním prostředí. Pomáhají uživatelům chránit osobní informace před kybernetickými hrozbami. Patří mezi ně například pravidlo zveřejňování pouze nezbytného minima informací na oficiálních firemních stránkách. Pokud si uživatelé uvědomují rizika a přijímají vhodná opatření pro ochranu přístupu k osobním údajům nebo jejich zveřejňování na webech (například jména zaměstnanců, telefonní čísla a e-mailové adresy), mohou snížit dopad škodlivých scraperů.
Zásadní je také zvyšovat povědomí zaměstnanců na všech úrovních organizace o rizicích spojených s nahráváním a vyhledáváním informací na internetu.
Shrnutí
Scraping a získávání dat z webových stránek může být pro firmy důležitým nástrojem, který jim pomáhá zvyšovat hodnotu jejich nabídky a přinášet zákazníkům větší užitek. Existuje však i škodlivý web scraping, který o firmách shromažďuje data s cílem je následně zneužít.
Pokud organizace nepřijmou odpovídající bezpečnostní opatření, může shromažďování strategického a citlivého obsahu vést k sofistikovanějším podvodům. To následně snižuje důvěru uživatelů a může to způsobit výrazné finanční ztráty.
