5 způsobů, jak hackeři zneužívají zastaralý software

Většina majitelů malých a středních firem nemá čas ani odborné znalosti na důkladné zhodnocení kybernetických hrozeb. Často také spoléhají na zastaralé technologie namísto novějších nástrojů. 

Neaktualizovaný software neovlivňuje pouze jednotlivé systémy. Může ohrozit celou firmu a vystavit ji únikům dat, útokům ransomwarem, a v důsledku toho velkým ztrátám příjmů. V následujících kapitolách se blíže podíváme na to, jak kyberzločinci tento nedostatek v zabezpečení zneužívají. Pochopení jejich strategií je totiž prvním krokem k ochraně před těmito hrozbami. 

5 způsobů, jak útočníci využívají zastaralý software 

Nejjednodušším způsobem ke zlepšení bezpečnosti firmy je pochopit, jak útočníci rádi zneužívají systémy a softwarové nástroje. Zde je pět jejich častých útočných scénářů, a zároveň kroky, jak tyto hrozby účinně zmírnit: 

1. Zranitelnosti bez záplat

Jedním z nejběžnějších způsobů, jak mohou hackeři proniknout do firemních systémů, je zneužití nezáplatovaných zranitelností. Podle zprávy Verizon’s 2024 Data Breach Investigations Report bylo v loňském roce zneužívání bezpečnostních mezer součástí 14 % případů narušení bezpečnosti, což je téměř trojnásobek oproti roku 2023. Vývojáři softwaru vydávají pravidelně aktualizace s opravami chyb, vylepšeními funkčností a k uzavření bezpečnostních děr. Pokud ale tyto aktualizace nejsou nainstalovány včas, systémy společností jsou vystaveny útočníkům, kteří tyto nedostatky v zabezpečení aktivně vyhledávají. Nezáplatované zranitelnosti se staly vstupní branou také pro nechvalně známý útok ransomwaru WannaCry, který způsobil škody v hodnotě miliard dolarů po celém světě.

Pokud proces aktualizací zautomatizujete, snížíte riziko lidské chyby nebo přehlédnutí nějaké části celého procesu. Specializovaná řešení pro správu záplat pomohou automaticky identifikovat neaktualizovaný software, stáhnout potřebné aktualizace a nasadit je napříč firemními systémy. Ne všechny záplaty jsou přitom vystavovány se stejnou důležitostí. Kritické aktualizace, které řeší závažné mezery v zabezpečení, by měly mít nejvyšší prioritu. Firmy mohou přijmout přístup založený na riziku, aby zajistily, že nejdůležitější zranitelnosti budou vyřešeny jako první. Prováděním rutinního skenování k identifikaci softwarových mezer také zajistíte, že žádná kritická aktualizace nebude přehlédnuta.

2. Zastaralé systémy cílem hackerů

Starší systémy bývají jádrem chodu institucí kritické infrastruktury, jako jsou nemocnice nebo státní instituce. Kyberzločinci tyto zastaralé nezáplatované systémy zneužívají, protože vědí, že jsou často hluboce integrovány do pracovních postupů těchto organizací a obsahují cenná data. Důsledky útoku na starší systémy mohou mít dopad na celou instituci a ovlivnit vše od provozu jednotlivých částí dodavatelského řetězce až po důvěru zákazníků. 

Pokud není možné tyto zastaralé systémy okamžitě nahradit, organizace by měly implementovat kompenzační opatření. Například izolování starších systémů od zbytku sítě prostřednictvím její segmentace dokáže snížit potenciální útočnou plochu. Pokud dojde k narušení bezpečnosti, lze jeho rozsah omezit a tím zabránit dalším škodám. V případě systémů, které nelze aktualizovat, můžete nasadit bezpečnostní nástroje prostřednictvím virtuálního záplatování. Dokáží totiž simulovat standardní záplatování tím, že detekují a zablokují pokusy o zneužití známých zranitelností. I když starší systémy nelze okamžitě nahradit, organizace by měly v průběhu času vypracovat plány pro jednotlivé fáze přechodu na moderní řešení, aby si zajistily bezpečnost v dlouhodobějším časovém horizontu.

3. Zastaralý software jako vstupní brána pro ransomware

Ransomware zůstává jedním z nejvýnosnějších nástrojů v arzenálu kyberzločinců. A zastaralý software je snadným vstupní bodem pro tyto útoky. Jakmile se ransomware dostane do systému, dokáže zašifrovat kriticky důležité soubory. Znepřístupní je do té doby, dokud není zaplaceno výkupné. Útoky ransomwarem mají často závažné finanční a provozní dopady a mohou stát firmy a organizace miliony – v nákladech na obnovu, ve ztrátě produktivity a poškození pověsti. 

Ve druhé polovině roku 2024 došlo k zásadnímu zvýšení průměrné hodnoty výkupného, které útočníci po svých obětech požadují za zpřístupnění zašifrovaných dat: z 300 000 dolarů na 1,5 milionu dolarů. V loňském roce útočníci dokonce poprvé požadovali za zpřístupnění dat rekordní částku 100 milionů dolarů. 

Aby tomu firmy účinně zabránily, měly by zvážit investice do ochrany koncových zařízení, která detekuje a blokuje ransomware již při vstupu. Tím výrazně sníží riziko úspěšného útoku. Řešení zabezpečení koncových zařízení využívají tzv. behaviorální detekci k identifikaci a zastavení škodlivých aktivit v reálném čase. Pravidelnými bezpečnostními záplatami kritických dat navíc zajistíte, že firma bude schopná po případném útoku rychle obnovit své systémy. Je nezbytné, aby tyto zálohy byly uloženy offline nebo v bezpečném prostředí cloudových služeb. Tím je ochráníte před útočníky, kteří zašifrovaná data rádi využívají k nátlaku na firmy, aby je donutili zaplatit výkupné.

4. Neaktualizované aplikace přejí phishingovým útokům

Phishingové kampaně mohou být při rozesílání škodlivých kódů ještě úspěšnější, pokud se útočníkům podaří zacílit na nezáplatované chyby e-mailového klienta a obejdou spamové filtry, čímž se jejich phishingové e-maily budou tvářit jako legitimní komunikace. V důsledku toho mohu nic netušící zaměstnanci s větší pravděpodobností kliknout na škodlivé odkazy nebo stáhnout infikované přílohy a poskytnout útočníkům přístup do sítě.

Vzhledem k tomu, že mnoho menších firem považuje phishing za hlavní kybernetickou hrozbu, je zásadní věnovat pozornost školení zaměstnanců. Jejich vzdělávání by mělo být zaměřeno na rozpoznávání pokusů o phishingový útok, ověřování pravosti e-mailů a pochopení rizik spojených s klikáním na neznámé odkazy. Pokročilá řešení pro filtrování příchozí pošty mohou kromě toho blokovat phishingové e-maily, označovat podezřelé odkazy a identifikovat škodlivé přílohy ještě předtím, než se dostanou k zaměstnancům. Vícefázové ověření (Multifactor authentication, MFA) pak přidává další vrstvu zabezpečení, i když kvůli phishingovému útoku dojde ke kompromitování přihlašovacích údajů. Útočníkům výrazně ztíží přístup k údajům v případě úspěšného útoku na přihlašovací údaje.

5. Zastaralý software je v nesouladu s regulacemi a předpisy

Kromě přímých bezpečnostních dopadů může neaktualizovaný software vést také k nesouladu s regulačními rámci, jako jsou například NIS2, HIPAA, GDPR nebo CCPA. Požadavkem těchto regulací je často aktualizovaný a zabezpečený software, který nevystavuje citlivá data nebezpečí. Nesoulad nejenže představuje pro firmy a organizace možnost finančního postihu, ale také škodí jejich pověsti a narušuje důvěru zákazníků. Hackeři si jsou dobře vědomi tlaku na dodržování různých pravidel a předpisů, kterým firmy čelí, a často využívají nesouladu k útokům na ty organizace, které nemají robustní obranu.

Pravidelné audity softwaru a úrovně souladu s předpisy může pomoci zajistit, aby všechny systémy splňovaly nejnovější regulační požadavky. Poskytovatelé spravovaných služeb (MSPs) mohou pomoci firmám udržovat soulad s legislativou a regulacemi tím, že budou spravovat aktualizace, monitorovat systémy a proaktivně reagovat na zjištěné mezery v zabezpečení. Vedení podrobných záznamů o těchto aktualizacích, verzích softwaru, plánech auditů a opatřeních pro zajištění souladu prokazuje odpovědnost a připravenost, které lze prokázat během kontrol ze strany regulačních orgánů. 

Stanovte priority pro řešení rizik zastaralého softwaru

Snížení rizik spojených se zastaralým softwarem přesahuje technická řešení. Vyžaduje, aby měla firma vybudovanou kulturu kybernetické bezpečnosti a přistupovala k řešení této oblasti preventivně. Podpora a porozumění tohoto snažení ze strany vedení společnosti jsou klíčové při stanovování priorit, přidělování zdrojů a podpoře proaktivního přístupu k údržbě softwaru a řízení rizik. Jasné politiky, spolupráce mezi odděleními a sladění s regulacemi pomáhají organizacím a firmám řešit softwarové zranitelnosti systematicky a zahrnují technologické i lidské faktory. 

Moderní bezpečnostní řešení dnes využívají umělou inteligenci a strojové učení ke zlepšení ochrany koncových zařízení. Využíváním nástrojů pro monitorování sítě zvyšují bezpečnost tím, že identifikují hrozby a předpovídají zranitelnosti v reálném čase. Cloudová správa záplat dále zjednodušuje proces aktualizací a zajišťuje konzistentní ochranu jak pro týmy, které pracují vzdáleně, tak i pro ty pracující přímo na místě.

Prioritizací kroků a využíváním pokročilých technologií mohou firmy chránit svá aktiva a stát se spolehlivými partnery ve svých odvětvích. Proaktivní investice do kybernetické bezpečnosti totiž výrazně převyšuje finanční a provozní náklady v důsledku narušení bezpečnosti.